Otázky a odpovědi k pořadu Infiltrace

Poslední aktualizace článku: 16. 11. 2023

Druhý vyhraný soud, Česká televize se musela omluvit

Česká televize musela zaslat předsedkyni Pet Heroes z.s. omluvu za to, že v pořadu Infiltrace lhala. Celé znění omluvy naleznete níže:

Epizodu již nejde přehrát

Na oficiálních stránkách České televize již není možné epizodu pořadu přehrát.

Pořad Infiltrace ubližuje také dětem a rodičům

Další obětí pořad Infiltrace byly děti s poruchou autistického spektra a jejich rodiče. Česká televize navíc v jejich sporu nerespektovala rozhodnutí soudu a musel ho vymoct až soudní exekutor. Více se dočtete na webu Infiltrace.cz

Vyhráli jsme soud, Česká televize musela uvést na pravou míru lži

Česká televize musela uvést na pravou míru lži, které odvysílala. Přikládáme fotografii obrazovky vysílání ČT1.

Článek o vyhraném soudu si můžete přečíst na webu Mediář

---

Příběh Mojita

---

Mojito je kocourek, kterého jsme přijali jako koťátko. Měl useknuté zadní nohy. Ránu měl plnou červů, nekrotizované tkáně a bál se. Rozhodli jsme se mu pomoct tak jako stovkám zvířat před ním, a tak jako stovkám zvířat, které na pomoc ještě čekají.

Náš azyl stojí na filozofii “Každý život má smysl” a proto dáváme každému zvířeti šanci se vyléčit.

Na rozdíl od některých jiných lidí, my nad eutanázií neuvažovali, stejně jako nad ní neuvažoval ani ošetřující veterinář. Podle jeho názoru by se eutanázií mohl dopustit protizákonného konání, protože Mojitův další život po vyléčení nebude spojen s bolestí a utrpením.  

Lékařská zpráva od MVDr. Dobrika

Titanové protézky navrhla firma Anyonego ve spolupráci s panem doktorem. Anyonego nám pomáhá s 3D tiskem vozíčků. Nožičky následně vyrobila firma Beznoška. Bohužel kvůli covidu se výroba zdržela a také se čekalo až kosti dokončí růst, stabilizuje se váha a kosti se zpevní. MVDr Dobrik nasadil Mojitovi nové nožičky a začala rekonvalescence a zvykání si na nový způsob pohybu. Díky nožičkám dokáže nyní vyskočit na židli i kuchyňskou linku.

Mojito našel domov, ve kterém se o něj svědomitě starají a pravidelně dochází na kontroly k panu doktorovi.

Na pomoc Mojitovi přišlo 130 000 Kč, za které mnohokrát děkujeme všem dárcům, kterým nejsou lhostejné životy handicapovaných a nemocných zvířat v nouzi. Na veterinární péči Mojita jsme zatím vynaložili 118 503 Kč (rok 2021), tyto výdaje zahrnují i pořízení protézek a náklady na operaci. Další výdaje budou spojené s kontrolami u pana doktora. V této částce také nejsou zahrnuté výdaje okolo jako mnoho inkontinenčních podložek, krmení, PHM, atd., které by nyní převyšovalo vybranou částku.

Náš azyl se specializuje na handicapovaná, nemocná a týraná zvířata, a proto u nás lze nalézt handicapovaná, nemocná a týraná zvířata, o která pečujeme a dary, které přijmeme, použijeme na péči o ně a provoz azylu.  

Zároveň se musíme ohradit proti tomu, že by se handicapovaná zvířata měla utrácet, protože nemohou najít kvalitní a láskyplný domov. Našli jsme domov pro ochrnutou fenku na vozíku, stejně jako pro kocoura s plínkami. Nacházíme domovy pro staré, mladé, slepé. Na každé zvíře jeho domov čeká.  

Mojito nebyl ukraden.

Jaký je rozdíl mezi karanténou a prostorem pro rekonvalescenci?

Klec v místnosti, kde jsou další zvířata nepovažujeme a nikdy jsme nepovažovali za karanténu. Takové místo ani jako karanténu nepoužíváme. Jaq, naše azylová teta, je rodilá Britka a jako taková mluví anglicky, nikoliv česky. Když hledá nejjednodušší slovo, jak popsat někomu, kdo nehovoří anglicky, proč je Mojito v kleci, použije slovo karanténa. 

Jako karanténu používáme hospitalizační boxy na veterině, kam většina nemocných zvířat putuje jako první. Veterinární lékař je podle nás nejlepší způsob, jak zajistit odbornou péči pro zvířata, která přijímáme, která jsou nemocná a potřebují odbornou péči. To si lze prohlédnout třeba na našich facebookových stránkách, kde vydáváme minimálně jeden příspěvek denně a kde je mnoho fotografií mnoha zvířat, která jsou viditelně v hospitalizačním boxu nebo u nich probíhá vyšetření na vyšetřovacím stole. Pokud známe s jistotou minulost zvířete a není nemocné tak, aby potřebovalo hospitalizaci, používáme separátní místnost, ve které další zvířata nejsou.  

Mojito byl ale v kleci kvůli rekonvalescenci pro zahojení nohou po operaci. Nemůžeme takového kocoura pustit mezi ostatní, protože by si mohl ublížit. Je zcela běžné a velmi žádoucí, aby zvířata po operaci byla zafixována na omezeném prostoru a neublížila si, stejně jako lidé po operaci mají klid na lůžku. Zvířeti ale nemůžeme vysvětlit, že má ležet v posteli, a proto se používají klece.  

Jeho nejistota vůči lidem vyplývala z toho, že přišel jako poloplachý. Takové kočky se postupně vymazlují a obvykle přijdou na chuť lidské společnosti. Tak jako teď Mojito, kterého navštěvují dobrovolníci a dopřávají mu pravidelné masáže.

---

Příběh Julky

---

Julka je ze sociálně slabé rodiny, která sama nežije v úplně ideálních podmínkách. Paní, která chodí pomáhat do této lokality s pejsky, ale také zdejším lidem, se nám ozvala, že potřebuje pomoc. Julka byla sražená autem a nemohla chodit. Rodina se Julky vzdala a převezli jsme ji na veterinu. Zde pan veterinář zjistil rozsáhlé zranění pánve. Chtěli bychom upozornit, že takové zvířátko běžný městský útulek nepřijme, protože se stará především o zvířata, která se toulají po ulici. To ale nebyl případ Julky, ta rodinu měla, jenže se o ní nedokázala postarat.  

Julka si prošla v průběhu jejího pobytu u nás třemi operacemi, kde jí byla opravena kyčel a pánev. Rekonvalescence po takových operacích je dlouhá a náročná především proto, že zvířeti musí být omezen pohyb na naprosté minimum. V praxi to znamená, že nemohou přijímat ani návštěvy, protože by se mohli rozrušit a začít po kleci pohýbat. Tím by se mohlo hojení zhoršit a mohlo by dojít k poškození, které by znamenalo další operaci. Proto není možné zvířata po takových náročných operacích navštěvovat. Postupem času začala Julka chodit na krátké pochůzky na zahradu až nakonec mohla pobíhat po zahradě s ostatními. V průběhu jejího pobytu byla přesunula z Hoření Vinice do Kadlína, kde měla Jaq více času se jí věnovat.   

To, že Julka existuje, že u nás skutečně byla a že jí navštěvovali dobrovolníci, návštěvníci a také virtuální rodiče dokazujeme na nejrůznějších fotografiích a videích, která jsme vytvořili v průběhu času, kdy byla v naší péči.  

Julka také našla domov u své úžasné majitelky, která ji miluje. 

Video z listopadu, jak se Julka měla po operacích. https://youtu.be/Mm6hXJwvxIc  

Video z nového domova https://youtu.be/9LeVNCG-oHE  

Musíme se v tomto ohradit vůči chování dokumentaristek, které se vydávaly za zájemce o Julku a také o zájemce na dočasnou péči pro Bethany. Toto chování jsme identifikovali až zpětně po zhlédnutí dokumentu, kde jsme poznali “infiltrátorky”. Kvůli tomu, že jsme mysleli, že se jedná o skutečné zájemce, jsme odmítali další zájemce o Julku, protože jsme mysleli, že si ji skutečně adoptují, a tak u nás zbytečně Julka zůstala o něco déle. Na štěstí pro Bethany i Julku se rodiny našly, a to opravdu perfektní. O tom, že se jedná o lež jsme neměli tušení. Upřímně je nám skutečně úzko z toho, že by někdo z naší péče vylákal pod falešnou záminkou některého z pejsků nebo koček a my potom nevěděli, kde je. Naše azylové tety se každý den starají o zvířata, piplají se s nimi, léčí jim rády na těle i na duši, milují je a představa, že by se nějaké zvíře dostalo do špatných rukou je děsivá. Takové chování je pro nás prostě nepochopitelné a nepovažujeme ho za etické vůči dobrovolníkům a vůči zvířatům, které máme v péči.  

---

Proč je potřeba si u nás domlouvat termíny?

---

Azylové tety fungují na bázi dobrovolnosti. Azylová teta Jana má vlastní práci a také má osobní život, který respektujeme. Teta Jaq také potřebuje vlastní volno a životní prostor. V obou azylech se jedná o prostory, ve který se nahází také součást soukromí azylových tet, starají se o zvířata v domácnosti, kde mají také své věci. Je proto potřeba k nim přistupovat s respektem. Na našich webových stránkách je uvedeno, že je vždy potřeba si dohodnout termín. Je to především proto, že “azylové tety” jezdí na veterinu, do obchodu, do práce. Na štěstí Jana má práci, kterou může vykonávat z domu, přesto je ale nutné, aby se své práci věnovala, nemůže z ní odejít a věnovat se návštěvám, i když by chtěla. To je důvod, proč je třeba si dohodnout termín. Aby tety měly čas na návštěvu a byly doma. V dobročinném obchůdku došlo ke komunikační chybě, ve které bylo uvedeno, že je možné přijet kdykoliv. Infiltrátorka ale dostala do ruky letáček a mohla si projít veškeré informace na internetu. V dokumentu je vidět, že webové stránky procházely. Většina našich návštěvníků s tímto postupem nemá problém.

V našich azylech nelze nic tajit, protože k nám chodí návštěvníci prakticky každý týden. Máme mnoho dobrovolníků, kteří chodí i pravidelně a mohou tak vidět, jak zvířata prospívají a že nedochází k ničemu nekalému. Díky tomu, že v Kadlíně je více místa, mohou sem dobrovolníci chodit také uklízet, rovnat věci a podílet se aktivně na chodu azylu. Fotografie z jejich návštěv a venčení naleznete na naší skupině na facebooku, kterou jsme vytvořili právě pro dobrovolníky a také majitele našich bývalých svěřenců. https://www.facebook.com/groups/handipetcz/   

Na internetu, především na facebooku, ale i na webu, pravidelně přispíváme fotografiemi proměn a toho, jak se zvířátka mají. Pokud by se neměla dobře, bylo by to na nich vidět. Naopak jsou zde viditelné fotografie toho, jak prospívají, rostou, léčí se, užívají si života. O zvířatech zveřejňujeme informace pravdivě. Pokud nějaké zvířátko zemře, což se samozřejmě stát může, protože k nám chodí ve velmi špatném stavu, tak o tom pravdivě informujeme.  

K tomu všemu se také váže důvod, proč není vždycky hezky naklizeno. V každém z azylů je stabilně jeden člověk. Do obou azylů jezdí dobrovolníci nepravidelně, ale v obou případech jsme strašně vděční za pomoc právě s úklidem. Na příklad na rovnání věcí do poliček nebo skříní a třídění věcí podle kategorie (ručníky, čistící prostředky, krmení, etc.). Obě azylové tety v prostoru také žijí a jednoduše špinavé nádobí se může v kuchyni vyskytnout tak jako u každého z nás. Neuspořádanost věcí běžné potřeby je něco, s čím bojujeme.  

Ohrazujeme se ale proti tvrzení, že by se jednalo o nehygienické prostředí. Nehygienické prostředí jsou množírny s klecemi, kde jsou nánosy výkalů staré i několik měsíců přes které není vidět podlaha. Nic takového se u nás neděje. My každý den okolo zvířat uklízíme. Samozřejmě, že nedokážeme ovlivnit, když se nějaké zvíře vyčůrá, ale takovou louži uklízíme, co nejdříve je to možné, což nelze dělat ve chvíli, kdy je na místě návštěva, která si chce povídat. Je potřeba si také uvědomit, že zvířata k nám nechodí s hygienickými návyky. Některé klece mohou vypadat neuklizeně, pokud jsou z nich zvířata přesunuta mezi ostatní nebo do jiné místnosti, potom je prioritnější se postarat o ubikace, které jsou obývány a prázdná klec přijde na řadu později. Zvířata si navíc také hrají a při hře se může stát, že misku vylejou nebo jídlo či písek z toalet vyhrabou okolo sebe. Ani tomu nelze zabránit.  

Díky darům se nám v minulém roce podařilo rozšířit počet skříní a úložných prostor. Bohužel v případě Hoření Vinice jsme v nájmu a nemůžeme dům rekonstruovat, protože by se jednalo o zhodnocování majetku někoho jiného. Stejně tak dům v Kadlíně není náš a taktéž zde nemůžeme rekonstrukci provádět. Nemůžeme tak v plné míře ovlivnit, jak bude esteticky starý dům působit, i když bychom velice rádi. Naše finanční prostředky momentálně nedostačují na nákup nemovitosti, kterou bychom mohli zrenovovat, aby vypadala podle našich představ. Stále je to ale naše vize a pracujeme na ní.  

---

Jak funguje naše financování?

---

Ve většině případů přijímáme dary od individuálních dárců, v o mnoho menší míře jsou to potom dary od firemních dárců nebo nadačních fondů. Od obce nedostáváme finanční prostředky žádné. Není pravda, že po registraci bychom mohli čerpat financí více, protože vzhledem k charakteru naší činnost to jednoduše není možné. Obce nenabízejí finance na péči o zvířata, která v minulosti majitele měla. A útulky a zařízení, která k nám zvířata posílají, spolu s nimi nezasílají finanční dar, který by nám pomohl. Na registraci v našem případě nezáleží, ale na formě činnosti, kterou provádíme. My nepřijímáme psy z ulice, protože o takové se musí postarat obec ve spolupráci s útulkem, se kterým má sepsanou smlouvu, případně se o takové stará útulek zřízený přímo městem. My ale vnímáme velký a palčivý problém právě u množíren, týraných zvířat a zvířat, která jsou od majitelů, kteří se k nim nechovají adekvátně nebo na jejich péči nemají. Taková zvířata ale nemají finanční příspěvky ze strany státu. Pokud by takové příspěvky existovaly, určitě si o ně zažádáme, ale ani při rešerši v oblasti grantů jsme takovou výzvu nenašli.  

Jak s financemi nakládáme můžete nalézt na stránkách naší mateřské organizace, kde zveřejňujeme výroční zprávy https://www.petheroes.cz/  

Na výroční zprávy je odkaz také na našich stránkách v Kontaktech.  

Důsledně se ohrazujeme proti tvrzení, že si někdo z našich členů platí byt za 900 000 Kč ročně. 900 000 Kč je položka v Účetní závěrce, která je běžnou účetní položkou. V tomto případě se jedná o položku, která zahrnuje veškeré prostory, které si pronajímáme a do kterých nakupuje vybavení, včetně věcí, jako jsou čistící prostředky. Do těchto prostor patří také pronájem a provoz azylu. Patří do toho třeba také škrabadlo, klece, jar nebo savo. Taktéž do této položky patří naše kancelář, kterou provozujeme v Praze, jedná se o dobrovolnické centrum, kam chodí pomáhat dobrovolníci, zde také skladujeme důležité dokumenty, které jsou nutné pro kontrolu ze strany státu jako je účetnictví, smlouvy a další administrativní náležitosti. Do této položky je také zahrnutý provoz dobročinného obchůdku, který jsme měli v Jičíně a který z peněz dárců hrazen nebyl. Domněnky, které dokumentaristky vytvořily, jsou zcela mylné. Pokud by nám daly prostor se vyjádřit, nebyl by problém jakoukoliv položku vysvětlit.  

Celkové provozní náklady Pet Heroes se pohybují pod 18%, jsou to provozní náklady, které jsou bohužel nutné pro správný chod organizace. Každoročně musíme vyúčtovat sbírku, zálohovat účetnictví nebo vyřizovat další právní náležitosti. Taktéž do těchto nákladů počítáme sklady v Praze, kde provozujeme free shop, ve kterém pomáháme ostatním zařízením a útulkům nebo dočaskářům a paním, které krmí kočky na ulici a kastrují je. Do našeho free shopu si mohou ostatní zařízení přijet a vybrat si, co potřebují. Od textilií přes granule až po pipety nebo čistící prostředky. Jednoduše vše to, co přinesou dárci na naše sběrné místo a my to nepotřebujeme nebo máme některých věcí nadbytek či je nepoužíváme. Věci samozřejmě rozdělujeme podle toho, kolik jich zrovna máme, je jich omezené množství. Myslíme si, že spolupráce mezi útulky a ochranáři zvířat je důležitá a proto ji také děláme.  

Ve vlastnictví máme 2 automobily a jeden automobil v zápůjčce. Každá z azylových tet ujede měsíčně 3 – 5 000 km. Auta mají také poruchy a je nutné je opravovat a jezdit s nimi do servisu. Provoz aut je tedy jedna z položek našich nákladů. V účetní závěrce jsou ale zapsány výdaje za auta všech azylů, které spadají nebo spadaly pod Pet Heroes. Ať už to byl azyl Hope Jany Plaňanské nebo Destiny Paws Terezy Peřinové nebo Tail Story Jarmily Vojáčkové. Tato položka je zcela vytržená z kontextu. A opět nám nepřijde etické zveřejnit domněnky bez toho, aniž by nás někdo oslovil s žádostí o vysvětlení. 

Na našem transparentním účtu si můžete najít také součet výdajů, které jsou za určitý měsíc. Od ledna letošního roku do dnes jsou to výdaje ve výši 372 290,31. Z toho lze usuzovat, že pokud na účtu je v jeden okamžik 600 000 Kč, znamená to, že za dva měsíce nemusíme mít na účtu vůbec nic. Finanční prostředky, které máme k dispozici jsou finance, které používáme na pomoc zvířatům. Tak je to uvedeno ve stanovách organizace a také v účelu sbírky. Pro každé zvíře máme určený variabilní symbol a zveřejňujeme výzvu, ke které se mohou přidat dárci a zvíře podpořit. Nákladem na péči o jedno zvíře ale není pouze veterina, je to také krmení, samotné prostory nebo právě pohonné hmoty na veterinu. Protože za zvířata cítíme vysokou míru zodpovědnosti, nechceme dopustit, aby na účtě byla nula a my neměli prostředky na nákup krmení nebo potřebné veteriny. To je také důvod, proč se maximálně snažíme ukazovat naši činnost, třeba na akcích, facebooku, webových stránkách, spoluprací s partnery. Cítíme, že taková snaha je správná a žádoucí pro dlouhodobé fungování azylu.  

Není pravdou, že dle zákona o sbírkách se peníze vybrané navíc mají vracet, z podstaty to nedává smysl. Vracíme finanční dary samozřejmě ve chvíli, kdy o to dárce požádá. Finance jsou použity v souladu s účelem sbírky, tedy na pomoc zvířatům a zajištěním jejich péče. Sbírku vyúčtováváme každoročně magistrátu města Prahy, kde nás kontrolují.  

Dokumentaristky pořadu Infiltrace nás bohužel napřímo neoslovily, proto jsme nemohly jednotlivé položky vysvětlit a domněnky vyvrátit. 

---

Označení dveří azylu 

---

Naše azyly nejsou a ani nebudou označeny, protože ze zkušenosti jiných domácích azylů není ojedinělé, že někteří lidé z okolí začnou potom házet zvířata přes plot do zahrady, což je velice nebezpečné a není v našich silách se o všechny postarat. Adresu našeho azylu najdete na našich webových stránkách.  

---

Proč peníze nevyužijeme hlavně na zdravá zvířata?

---

Náš azyl se primárně zabývá handicapovanými, nemocný a týranými zvířaty. Takových zařízení v České republice není mnoho. Máme úspěchy také v oblasti adopcí handicapovaných zvířat. Naše organizace bojuje proti eutanázii zvířat, která potřebují léčbu a šanci na nový život. Nesouhlasíme s tvrzením, že handicapované zvíře má být usmrceno. Každý život pro nás má smysl. Lidé, kteří nás podporují, jsou svobodní ve svých rozhodnutích a přispívají nám, protože naši činnost a postoje znají. Stejně tak je na nás, komu se ve svém životě rozhodneme pomáhat. Handipet Rescue nepřijímá pouze zvířata nemocná, máme kapacitu také na zdravé psy a kočky, o která se staráme a hledáme jim domov, ale naše primární zaměření je jasné a v tomto jsme transparentní. 

Kolik zvířat nebo lidí na světě lze zachránit za určitý objem financí je filozofická otázka, na kterou hledají odpovědi lidé po celém světě. Naše rozhodnutí je jasné, pomáhat zvířatům. Protože máme schopnosti, zkušenosti a dovednosti se postarat o závažně týraná a nemocná zvířata, rozhodli jsme se tyto schopnosti použít a pomáhat právě jim. Pokud začneme uvažovat nad tím, proč se nepomáhá jinde, můžeme se také bavit o tom, proč se vůbec pomáhá zvířatům. My jim pomáháme, protože cítíme, že pomoc zvířatům je v moderním civilizovaném světě potřebná. 

---

Proč existujeme, když tu jsou městské útulky?

---

Protože útulky zřízené městem fungují na principu odchytů psů na ulici. Neberou zvířata od majitelů, po zemřelých lidech nebo lidech, kteří se dostanou do tíživé situace. V mnoha takových útulcích nemají ani kapacitu na to se starat o zvířata nemocná. Jsou to i právě útulky, se kterými spolupracujeme a která nám některá zvířata svěřují.  

Snažíme se o to, aby se zvířata naopak dostat na ulici nemusela, protože by zde mohla zemřít, mohlo by je srazit auto nebo se jim mohlo něco stát. V případě našich svěřenců se často jedná o zvířata, kterým hrozí eutanázie, kterou chtějí zvolit jejich majitelé. 

Také se ale jedná o zvířata, která jsou z množíren. Pokud se podíváme na kauzu Kamenice, zde jsme asistovali při odebírání 212 psů z množírny. Ne každý útulek je ale taková zvířata přijmout, protože chtějí, aby zvíře bylo zaplacené od obce. Obce na takové vysoké výdaje nemá. Potom se dostávají do slepé uličky systému, který v naší republice není dořešený. Proto existujeme my, abychom mohli pomoct takovým zvířatům a nemuseli být ohrožený děravým systémem ochrany zvířat. 

Co se týče problematiky koček, ta je ještě složitější, protože velké množství obcí nemá vůbec péči o kočky vyřešenou. Není vůbec výjimečné, že nálezci do telefonu řeknou, aby kočku vypustil zpět na ulici nebo se o ni postaral sám. Kočky jsou také často sražené autem nebo přicházejí s různými zraněními. I s takovými pomáháme. 

---

Střet zájmů

---

Animal Eye má s naší organizací několikaletý spor (cca 3 roky). Po uveřejnění ukázky dokumentu a zjištění, že se Animal Eye na dokumentu podílelo jsme na tuto skutečnost upozornili dokumentaristky e-mailem. Odpovědi se nám bohužel nedostalo. Podle nás se jedná o střet zájmů.

V minulosti jsme také jako organizace Pet Heroes vystupovali proti pozměňovacímu návrhu, na kterém se Animal Eye podílelo a dle našeho názoru mohlo poškodit především kočičí útulky, které to už v současném stavu ochrany koček mají velice těžké.  

Článek je už takto velmi dlouhý, nedokážeme v něm vysvětlit úplně vše, protože komplexnost pomoci naší mateřské organizace Pet Heroes z.s. je velká. Mezi naše další projekty patří třeba i Psí přání, Štěně v nouzi, Nekupuj. Adoptuj! a nelze jedno bez druhého vytrhávat z kontextu. Ochrana zvířat v České republice není na takové úrovni, jakou bychom si představovali a proto činnost všech, kdo se na pomoci zvířatům podílí vítáme. Naše organizace a všichni, kdo se u nás na pomoci zvířatům podílí, budeme vždy za práva zvířat a jejich ochranu bojovat.

---

Vyjádřili podporu, děkujeme!

---

Příspěvek na blogu Kateřiny Hadrabové, Spoluzakladatelka organizace AniDef, z.s. provozující útulek pro psy a kočky v Žimu u Teplic https://primamazlicek.cz/pojdte-zachranovat-zvirata-vydelate-majlant-uplne-bez-prace-1800