Pohled na Kokosku trhal srdce...
Někdo jí rozsekl hlavu. Oko se nepodařilo zachránit zcela a rána na duši zůstala. Jaká je její minulost? Nevíme. Jediné, co víme je, že dnes je v bezpečí a pod všemi pohlazeními se přestává bát.
A co víc – Julia našla konečně svůj domov. Osudovou rodinu, přátele na celý život. Získala oporu, někoho, kdo ji vždy podpoří. A její rodina? Ta jediná jedinečná pro Julii. Stačí si prohlédnout fotky a uvidíte jediné – štěstí, které si Julia za všechno to utrpení rozhodně zasloužila.
A jak se daří Julii zhruba rok po její adopci? S radostí musíme konstatovat, že se má pořád skvěle! S páníčky se rozvaluje na gauči a (občas proti jejich vůli) i v posteli. Jezdí s nimi na výlety i na dovolenou a doprovází je v podstatě na každém kroku.
I přes svoji počáteční bázlivost se nakonec oklepala – dříve se strachy krčila před nataženou rukou s míčkem a dnes? Miluje, když jí někdo hází hračku nebo šišku a ona za tím může běhat. Stejně tak miluje lidi a s radostí se nechává mazlit od každého, kdo je k tomu ochotný.
Dokonce získala i „ségru“, fenku bulíka, za kterou se jezdí rekreovat na zahradu – buď jen tak na návštěvu nebo i na týdenní dovolenou. Čas tady si moc užívá – pomáhá na stavbě, vyhřívá se na sluníčku nebo škemrá psíma očima o jídlo.
Juliin příběh se uzavřel odchodem za nekonečnou radostí v nové rodině, ale dokážete si představit, že držíte v rukou další příběhy opuštěných a týraných zvířat? Těch, kteří ještě čekají venku – na záchranu. Nejspíš právě na vás. Necháte se inspirovat Julií? Věříte, že společně dokážeme vytvořit ještě více šťastných konců? Staňte se jejich hrdinou.