Úvaha nad divností koček očima psa

Ahoj. Já jsem Dolly, vítejte na mé dnešní přednášce na téma „kočky jsou prostě divný“. Nejprve tedy něco o mně, tak se to prý dělá. Takže předně jsem fenka. Původně z množírny z kauzy Požďátky, možná jste o tom někdy slyšeli. Ale to je pro tuhle úvahu vedlejší. Hlavní je, že momentálně jsem v péči Pet Heroes a bydlím doma u tety, kde coby zvířátko nejsem sama. Takže co? Takže mám kočičí divnost z první ruky!

Tak předně, kočky normálně chodí na záchod vevnitř! Kdo to kdy viděl? No, je teda pravda, že k tomu mají určená určitá místa a když si uleví někde jinde, tak z toho lidi nejsou nadšení úplně stejně jako u nás psů. Hlavně teda proto, že se tím prý můžou snažit nenápadně sdělit, že jim něco je nebo mají s něčím problém. Já teda nevím, proč to na lidi prostě nemňouknou, ale… no další důvod, proč jsou divný! Prý že jak jsou v přírodě lovci a zároveň kořist, tak se snaží mermomocí svoje problémy skrývat, aby nespadaly do té druhé kategorie. Jako by je jejich vlastní člověk chtěl v tom případě ulovit, pfff. Hlavně, že na ně zároveň pomalu mrkají a nastavují jim zadeček, aby jim tím řekli, že přesně toho se u nich nebojí, protože jim věří, cítí se s nimi uvolněně a mají je rády. Ale když je něco bolí nebo je třeba v záchůdku málo čisto, to si musí hrát na drsňačky.

Další věc je, že dávají úplně zmatečné signály! No odkdy divoké máchání ocasem znamená něco jiného než že máte dobrou náladu a jste rádi, že někoho vidíte? U koček to zjevně značí v podstatě opak! Tak kdo se v tom má pak vyznat.

No ale k sepsání téhle úvahy mě přivedlo ještě něco jiného. To si takhle skočím vedle tety na gauč, koukám, kočka na klíně. No to by mi nevadilo, ale pak slyším, že na mě vrčí. Tsss. Tak jsem přirozeně zavrčela zpátky. A teta se normálně začala smát! Prý že to nebylo vrčení, ale spokojené vrnění. Tak já vám nevím. Kočky jsou prostě divný a asi jim nikdy nebudu rozumět. Haf, domluvila jsem.

P.S.: Můj život je složitější celý, nešlo jen o ten začátek v množírně, takže kdo chce, může jít na moji stránku v projektu Handipet Rescue (www.handipet.org/zvire/dolly/) a přečíst si víc. Najdete tam i možnost stát se mým adoptivním rodičem na dálku, což znamená, že mi budete měsíčně přispívat a za to vám každý měsíc přijde mail s tím, jak se mi daří. 🙂

Dolly Pro média