Výchova dětí k respektu ke zvířatům

Rodiče, děti a zvířata – to je celkem běžný popis mnoha rodin. Není se čemu divit, protože zvířata jsou opravdu skvělí společníci. Jak ale správně postupovat, když pořizujete zvíře k dětem a jak naopak připravit psa nebo kočku na příchod miminka? To vám poradíme v tomto článku.

Děti a zvířata a můžou být skvělí kamarádi

Domácí mazlíčci přináší do života dětí spoustu pozitivních věcí. Zvířecí láska je bezpodmínečná, děti se necítí osaměle a můžou se zvířátkům svěřit bez strachu z odsouzení. To pomáhá budovat sebevědomí, zlepšovat komunikační dovednosti i snížit stres. Dítě se při péči o zvířátka také učí zodpovědnosti, trpělivosti a ohleduplnosti a rozvíjí empatii. Hraní a venčení pejsků děti zase vede k pohybu.

Navzdory tomu všemu bychom jako rodiče ale nikdy neměli zapomínat na to, že zvíře není hračka a už vůbec ne vhodný dárek pro dítě. Zvíře je člen rodiny, veliká zodpovědnost a závazek klidně na dalších 15–20 let, a z toho důvodu je potřeba jeho pořízení vždycky důkladně promyslet.

Pes, kočka ani jiný domácí mazlíček by se proto nikdy neměl pořizovat jen na základě chvilkového impulzu nebo dětského naléhání. Koneckonců zodpovědnost za zvíře vždy nesete vy jako dospělí – a to bez ohledu na to, jak moc děti slibují, že se o zvířátko budou starat samy. Spoustu věcí navíc děti samy obstarat ani nezvládnou, třeba návštěvy veteriny, nákup krmení a podobně.

Děti a zvířata: Jak je vychovávat k respektu?

Učte je, jak o zvíře správně pečovat

Péče o zvíře připadá vždy na vás jako rodiče a děti se od vás pouze postupně učí. Děti k péči přizvěte, nechte je se dívat a postupně jim nabízejte možnosti, aby si to samy vyzkoušely.

Péči, kterou dětem svěříte, přizpůsobujte jejich věku a možnostem. Například od čtyř do sedmi let už dítě zvládne naplnit misku granulemi (jen pozor na adekvátní množství), ale ještě se dost dobře neumí vcítit do druhých a vnímat jejich potřeby. Věci, které děti zatím samy nezvládnou, od vás můžou alespoň postupně odkoukat, nebo vám při nich pomáhat. Uvidí tak nejen to, že se ke zvířeti chováte dobře, ale třeba i jak probíhá výcvik psa či kočky.

Naučte je, co zvířátkům nedělat

Aneb žádné tahání za chlupy, ocas nebo jiné části těla, lezení na zvíře, sedání na něj, plácání, chytání za obojek a podobně. Takhle se ke zvířatům prostě nechováme. Dětem vysvětlete, že takové věci zvíře bolí nebo mu jsou nepříjemné. Kromě toho je důležité děti učit, aby zvířátko nechaly odejít, když chce a schválně ho neprovokovaly, pokud je neklidné.

I vy jděte dětem příkladem. Například když při procházce potkáte pejska, nejprve se zeptejte majitele, jestli ho můžete pohladit. Pokud souhlasí, společně s dítětem pejska pohlaďte. Odmítnutí je naopak skvělá příležitost dítěti vysvětlit, že takhle je to správně, protože pejsek hlazení od cizích lidí třeba nemá rád nebo může být nemocný.

Vysvětlujte dětem zvířecí signály a zvířecí chování

Od mala dětem vysvětlujte, co dává zvířátko svým chováním najevo – např. že když pes vrtí ocáskem, má radost, ale když ocasem mrská kočka, je podrážděná. Pokud bude dítě chápat chování kočky nebo psa, bude pro něj snazší se zvířetem správně jednat a komunikace bude probíhat plynuleji.

Vysvětlete, že zvířátka jsou živí tvorové a dítě se k nim nemůže chovat jako k hráčkám

Proberte s dětmi zvířecí potřeby, jako je jídlo, pití, pohyb a odpočinek. Vysvětlete jim, že zvířátka mají vlastní pocity a je zodpovědnost celé rodiny, aby se měla dobře. Taky děti učte, že zvířátka se hladí jemně a nenutíme je ke kontaktu nebo hraní, pokud o něj zrovna nestojí. Pomůžete tím svým potokům s rozvojem empatie ke zvířatům. Rodinný pes, kočka nebo jiný mazlíček pro děti navíc představuje příležitost chránit a pečovat o někoho, kdo je slabší než ony samy.

Jděte příkladem

Děti vidí, jak se ke zvířatům chováte a berou si vás za příklad. Chovejte se ke zvířeti laskavě, v přítomnosti dětí volte spíš jemnější a méně divoké hry. S „drsnějším“ hraním se psem počkejte, až bude dítě spát, aby takové hry nechtělo napodobovat.

Zaměřte se i na vzdělávání

Neuškodí čtení vzdělávacích knih nebo sledování videí, které dětem pomůžou pochopit zvířecí duši a potřeby.

My v Pet Heroes také pořádáme zdarma besedy na školách, během kterých děti učíme o tom, jak pečovat o psy a kočky, o útulcích a ochraně zvířat. Můžete proto navrhnout například třídní paní učitelce vašich dětí, aby se nám v případě zájmu o přednášku ozvala.

Buďte trpěliví a oceňujte, že se děti snaží, i když občas udělají chybu.

Jak připravit psa nebo kočku na narození dítěte

Pokud čekáte nový přírůstek do rodiny, měli byste si dopředu promyslet, jak moc budete nechávat volný kontakt mezi zvířetem a dítětem. Podle toho si také rozmyslete, jaké změny budou potřeba, abyste na ně zvíře začaly připravovat s předstihem. Například pokud měly vaše kočičky vždycky přístup do ložnice, ale s miminkem ho mít nebudou, proveďte změnu co nejdříve, ideálně už ve chvíli, kdy se těhotenství potvrdí.

Zvíře potřebuje dostatek času, aby si na změny zvyklo. Proto to nejhorší, co můžete udělat, je přinést domů miminko a zároveň začít dělat i další velké změny v životech zvířat, umístění jejich vybavení a podobně.

Stejně tak pokud třeba nechcete, aby pes dítě olizoval, nesmíte mu to jednou povolit a podruhé už ne. Buďte konzistentní.

Pokud máte tu možnost, je fajn, když začnete zvířátko na děti připravovat i postupně. Třeba tak, že budete zvát na návštěvy přátele s malými dětmi.

Než pak miminko přinesete z porodnice domů, dejte zvířátku nejprve očichat jeho dečku. Potom nechte pejska nebo kočičku, aby si v klidu a opatrně očichali i samotné miminko.

Pro zvíře je důležité, aby se mu i nadále dostával dostatek pozornosti a cítilo se milované. Také mu nezapomeňte zajistit bezpečnou zónu, kam si může zalézt a dítě za ním nesmí. Obvykle se využívá otevřená klec s pelíškem, ale může jít třeba i o chodbu, jinou místnost a podobně. Důležité je, aby si na místo zvířátko mohlo kdykoliv odejít a vy jste hlídali, že tam dítě za žádných okolností nesmí.

Co dělat, když pořizujeme zvíře k malým dětem

Při výběru zvířete myslete na vzájemnou kompatibilitu

Pokud pořizujte pejska nebo kočičku ke svým potomkům, naprostým základem je, aby mu nevadily děti. Vedle toho vezměte v potaz i to, kolik potřebuje fyzické aktivity, náročnost péče a další faktory.

Lidé k dětem často volí malá plemena psů, nicméně plemeno samotné vůbec není klíčové. Pes vhodný k dětem by ideálně měl mít především klidnější povahu, být tolerantní a trpělivý, u koček je to podobné. Velkou výhodu má v tomto směru adopce dospělého psa nebo kočky z útulku, protože už máte lepší představu o jejich povaze. Zodpovědné útulky, kterým leží na srdci nejlepší zájem jejich svěřenců, s vámi proberou veškeré informace o konkrétním zvířátku a pomohou vám vybrat parťáka tak, abyste si navzájem perfektně sedli.

Pokud se ale rozhodnete pro pořízení plemene, které je známé pro požadované vlastnosti, dejte si pozor na množitele. Štěně vždy kupujte pouze od prověřených chovatelských stanic s PP (průkazem původu), protože jen tak máte zajištěno, že rodiče splňují nejen vzhledové, ale i povahové požadavky pro standard daného plemene. V případě psa nebo kočky bez PP si kupujete takového zajíce v pytli, a to navzdory všemu, co vám jsou množitelé schopni navykládat (a že umí být občas velmi přesvědčiví).

Děti a zvířata nenechávejte o samotě

Malé děti ještě nechápou signály, že se zvířeti něco nelíbí, a když už chlupáč nevidí jinou možnost, může v obraně zaútočit – a to navzdory tomu, že je to jinak ten největší a nejhodnější mazel pod sluncem a za jiných okolností by to nikdy neudělal. Koneckonců je to pořád zvíře.

Proto je lepší přítomnost rodičů, kteří signály dokážou poznat a včas situaci vyřešit. Zvířata je potřeba vnímat – pokud jim něco vadí, tak se typicky odvrací, olizují, kočka klopí uši, mrská ocasem apod. Pokud budete signály ignorovat a zvíře nakonec vyjede, není zcela na místě ho trestat. Pes nebo kočka nemohou za to, že jejich varování nebyla vyslyšena a vlastně dělali všechno správně…

Stejně tak malé dítě, třeba v batolecím věku, může zvířeti bez dozoru ublížit, protože ještě neumí dost dobře respektovat druhé a vcítit se do jejich pocitů. A pokud u toho v danou chvíli nejste, nemůžete dítěti vysvětlit, že se takové věci nedělají.

Respektujte potřeby zvířete a veďte k tomu i dítě

Zvířátko by mělo mít vždy k dispozici klidné a bezpečné místo (např. klec, pelíšek, vysoké škrabadlo…), kam se může schovat, když chce mít klid. Dítě učte, že pokud zvíře odpočívá, nemá ho otravovat. Jeho touhu po klidu respektujte i vy sami a nenuťte psa nebo kočku u dítěte zůstávat, pokud chce odejít.

Pozor i na to, aby dítě zvířeti nebralo hračky, nejedlo mu z misky, nerušilo ho při jídle a pití a podobně. To samozřejmě platí i obráceně a zvířátko by nemělo brát hračky dítěti.

Pozor na rozjařené děti

Pokud se děti blíží ke zvířeti s nadšeným křikem, můžou ho polekat. Časem si zvířátko obvykle zvykne (a případně včas zmizí), ale ze začátku je lepší situaci hlídat a dítě třeba i trochu mírnit.

Zapojte děti do odměňování

Zvířátka mají ráda pamlsky a proto se často používají k prolomení ledů mezi nimi a novými lidmi. To můžou udělat i s dětmi, pokud jsou dost staré, aby pochopily, že dobrůtky se zvířeti neberou a dávají se mu opatrně. Jen pozor na množství, abyste zvířátko omylem nepřekrmili.

Pamatujte, že jak dítě, tak zvířátko potřebují spoustu lásky a trpělivosti – a to platí i o jejich vzájemném sžívání. Dítě může dělat chyby, tím spíš ve věku, kdy ještě celkově dost dobře neumí vnímat potřeby druhých. Důležité ale je, že se snaží a vy ho postupně a jemně učíte, jak se ke zvířatům chovat s respektem.

Péče o psa Péče o kočku