„Duhový most“: proč o něm mluvíme při ztrátě mazlíčka?

Dost možná už jste se někdy v životě setkali s formulkou „Odešel za duhový most“ coby oznámením, že nás nějaké zvířátko navždy opustilo. Ačkoliv myšlenka na duhový most se původně začala používat v angličtině, postupně začala pronikat i k nám. Víte, kde se ale vzala a co přesně znamená?

Pokud vás už jen samotná neurčitá představa odchodu zvířátek za duhu přivádí k slzám, ke čtení následujících odstavců si raději připravte kapesníčky.

Co je to duhový most?

„Duhový most“ je místo mimo tento svět, kde je sluncem zalitá louka se zelenou travičkou a mostem hrajícím všemi barvami, po jehož překročení se zvířátko dostane do nebe.

Přesný původ myšlenky sice není zcela jasný, milovníci zvířat ji ale téměř okamžitě přijali za svou. Samotný termín nejspíš pochází z několika básní 80. a 90. let, které vznikly ve snaze ulehčit truchlícím páníčkům jejich žal.

Podle těchto básní se po smrti zvířátko ocitne na svěží zelené louce ozářené sluncem. Je mu navráceno plné zdraví, má neomezenou zásobu jídla a vody. Může opět dovádět tak jako na vrcholu svých sil.

Na louce není žádné zvířátko samo, společně si hrají a jsou šťastná. Všechny ale spojuje jedna věc – postrádají někoho moc důležitého. Postupně se některá z nich uprostřed hry zastaví, zadívají se do dálky a rozběhnou se pryč. To je ta chvíle, kdy se na louce objeví jejich milovaný člověk a zvířátko se s ním může znovu shledat s vědomím, že tentokrát už je nic nerozdělí. Nakonec bok po boku přejdou duhový most do nebe.

Přestupní stanice na cestě do nebe

Většina lidí dnes přijímá představu, že dostat se do nebe mohou úplně všechna zvířátka, nejen kočičky a pejsci. S tím souvisí i to, že ne všechna zvířátka měla páníčky, na které by čekali – ta do nebe odcházejí přímo.

Louka u duhového mostu je vyhrazená pro ty, kdo ještě přejít nechtějí a rozhodnou se počkat na svého člověka, aby se na poslední cestu mohli vydat společně. Přestože během čekání mají vše, co potřebují a čas si krátí hraním s ostatními, tahle představa nejspíš spoustu lidí dojímá úplně nejvíc.

Duhový most: kde se vzal?

Je možné, že samotná představa mostu byla odvozená od Bifröstu, mostu z Norské mytologie. Tento most spojující Zemi a Asgard, říši bohů, má mít totiž také jasnou duhovou barvu.

Nejstarší zmínka o louce, kde zvířátka po smrti čekají na své páníčky, pak pochází z knihy Beautiful Joe’s Paradise. Autorka v ní sice vysloveně nezmiňuje duhový most, ale hlavní myšlenka je velmi podobná. Navíc ji rozšiřuje o to, že si na louce zvířátka vzájemně pomáhají uzdravit případné rány na duši, které na nich zanechalo kruté zacházení z jejich pozemských dnů.

Ať už je to každopádně jakkoliv, je zřejmé, proč se představa duhového mostu tolik ujala – lidé svoje mazlíčky z celého srdce milují a často je berou jako právoplatné členy rodiny. Myšlenka na to, že se s nimi jednou znovu shledají, jim tak v době truchlení pomáhat zvládnout žal.