Křečové záchvaty u psa a koček a proč to není vždy epilepsie

Křečové záchvaty u psů a koček si většina z nás automaticky spojí s epilepsií, ačkoliv velmi často je příčina jiná a o epilepsii v pravém slova smyslu se vůbec nejedná. Správná diagnóza je přitom základ pro to, aby mohlo vaše zvířátko dál spokojeně žít. V tomto článku si proto vysvětlíme, co všechno může za záchvaty stát a jak postupovat v případě, že se objeví i u vašeho pejska nebo kočičky.

Jak vypadá záchvat? Aneb (epileptický) záchvat – příznaky

Záchvat nemusí vypadat vždycky jako třes celého těla, který nejspíš znáte z televize. Ačkoliv třes postihující celé tělo bývá nejčastější, záchvat může být i lokálního charakteru, kdy se třese jen jedna část těla, například noha.

Jak vypadá záchvat u psa

Pár dnů před záchvatem může být pes neklidný a ustrašený. Několik minut až hodin před záchvatem se pak neklid ještě zhoršuje – tomuto stádiu se říká „aura“. Samotný záchvat potom může trvat pár vteřin nebo i několik minut.

Někteří psi se po záchvatu postaví na nohy a chovají se, jako by se nic nestalo. U jiných psů ale může před a po záchvatu dojít k nezvyklému chování, například mohou:

• Být agresivní
• Schovávat se
• Být dezorientovaní
• Chodit v kruzích
• Dočasně oslepnout

Po záchvatu se pes každopádně postupně zotaví a je to, jako by k němu nikdy nedošlo.

Jak vypadá záchvat u kočky

Záchvat u koček může vypadat podobně jako u psa: dochází tedy ke třesu celého těla nebo jeho části, kočka může slintat, pomočit se, pokálet nebo upadnout do bezvědomí. Dál se může záchvat ale projevit i tím, že kočka chodí v kruzích, je neklidná nebo naopak letargická, vydává divné zvuky, má neobvyklý postoj. Také může dojít k agresivnímu chování a to před, během i po záchvatu.

Co dělat při záchvatu – (epileptický) záchvat první pomoc

• Zachovejte klid
• Dejte pozor, ať se zvíře nezraní – odstraňte nebezpečné předměty a pokud není na zemi, hlídejte, ať odněkud nespadne
• Nesnažte se dávat zvířeti nic mezi zuby, aby si nepřekousl jazyk, ani jazyk nevytahujte – pravděpodobně by se vám to stejně nepodařilo a spíš zvíře nebo sebe zraníte
• Přitisknutí ledu na hřbet může záchvat zkrátit a při déletrvajícím záchvatu celého těla je dobré opatrně chladit nohy a břicho, protože křeče zvyšují teplotu těla
• Natočte záchvat na video pro veterináře
• Po záchvatu by zvíře mělo být v klidu, vyvarujte se velké fyzické aktivitě
• Pokud jde o první záchvat, kterého jste si všimli, navštivte brzy veterináře

Pokud záchvat trvá déle než 5 minut, spěchejte na veterinu

Některé záchvaty mohou začít a skončit během pár sekund, jiné trvají i několik minut. V případě, že záchvat se ztrátou vědomí zvířete trvá víc než 5 minut, na nic nečekejte a okamžitě vyhledejte pomoc veterináře – ideálně takového, který se specializuje na neurologii.

Takovému záchvatu se říká status epilepticus. Zvíře se z něj nemůže dostat samo a je ho potřeba hospitalizovat. Naštěstí tento záchvat není příliš častý.

Hranice 5 minut se doporučuje proto, že už záchvat trvající déle než 30 minut zvíře ohrožuje na životě. To samé platí i v případě, kdy se záchvaty krátce po sobě opakují a zvíře mezi nimi nenabere vědomí. Na veterinu pospíchejte i ve chvíli, kdy má zvíře několik záchvatů během 24 hodin.

Pokud záchvat netrvá déle než 5 minut ani jich není víc za sebou, zachovejte klid. V takovém případě se zvířetem zbytečně nejezděte na veterinu ještě během záchvatu, protože nejspíš stejně skončí, než dorazíte a pro zvířátko je lepší, když se po záchvatu nachází ve známém prostředí.

Objevil se záchvat u vašeho zvířátka poprvé? Domluvte si vyšetření na veterině

Pokud jsou záchvaty u vašeho zvířátka nové, na nic zbytečně nečekejte, protože čím dřív vyšetření proběhne, tím snáz se bude hledat příčina. Hned po prvním záchvatu se proto objednejte na veterinu, kde se specializují na neurologii. V Praze a Brně jde například o kliniky Jaggy (MVDr. Petr Šrenk, MVDr. Aleš Tomek), ve Žďáru nad Sázavou je MVDr. Petr Johanides a na Slovensku najdete MVDr. Viktora Paluše.

Výběr veterináře se nikdy nevyplácí podceňovat a v případě problémů, jako jsou právě záchvaty, to platí dvojnásob. Za záchvatem může stát celá řada potíží od onemocnění srdce přes nádor v mozku až po samotnou epilepsii, a proto je nesmírně důležité, aby byl veterinář schopný problém správně diagnostikovat a podle toho určit léčbu. Pokud by zvíře například dostalo automaticky léky na epilepsii, ačkoliv ve skutečnosti by za záchvaty stála nemocná játra, mohl by se jeho stav ještě zhoršit, protože medikace játra zatěžuje.

Čtěte také: Chystáte se na návštěvu veteriny? Tipy, jak mazlíčkovi zajistit tu nejlepší péči

Pro zjištění příčiny záchvatů se obvykle dělá vyšetření krve a vyšetření moči, rentgen hrudníku a břicha, CT vyšetření a magnetická rezonance (MRI). Připravte se, že se veterinář bude na záchvaty vyptávat a pomůže, když si o nich povedete záznamy. Veterinář bude chtít vědět například:

• Kdy k záchvatu došlo poprvé
• Jak záchvat vypadal a délka trvání – tady přijde vhod mít záchvat natočený na video
• Kolik záchvatů proběhlo, s jakým rozestupem a jak jsou časté
• Co záchvatu předcházelo

Na některé výsledky můžete pár dnů čekat. Veterinář vám proto může v mezičase předepsat lék s rektálním podáním, který záchvat zastaví, pokud by se znovu objevil. Tuto možnost s vámi veterinář probere podle konkrétní situace. Samozřejmě i po použití tohoto léku byste měli po záchvatu veterináře opět vyhledat.

Co způsobuje křečové záchvaty? Aneb (epileptický) záchvat – příčina

Záchvaty způsobují chemické a elektrické změny v mozku a dochází k nim proto v situaci, kdy je v mozku abnormální elektrická aktivita. Dle toho, odkud příčina vychází, dělíme záchvaty do tří skupin:

• Primární epilepsie – problém je přímo v mozku
• Sekundární epilepsie – problém není v mozku, ale v jiné části těla a to mozek ovlivňuje
• Idiopatická (pravá) epilepsie – epilepsie v pravém slova smyslu, kdy se nepodaří zjistit, co přesně záchvaty způsobuje

Pokud se nejedná o idiopatickou (pravou) epilepsii, konec záchvatů závisí na tom, jestli se podaří vyřešit jejich příčinu. Velkou část potíží jde vyřešit a zvířátko si pak může dál užívat života tak, jak bylo zvyklé.

Když nejde o pravou epilepsii: problémy, které mohou způsobovat záchvaty

Problémy v mozku

Například infekce nervové tkáně, nádory, mozková příhoda a jiná onemocnění mozku. Mezi ty patří i hydrocefalus, který je častý u brachycefalických plemen (tedy psů s plochým čumákem), jako jsou např. francouzští buldočci nebo mopsi.¹První pomoc při epileptickém záchvatu. První pomoc pro psy [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné z: http://www.prvnipomocpropsy.cz/prvni-pomoc-pri-epileptickem-zachvatu/

Čtěte také: Rakovina u zvířat

Problémy s jiným orgánem

K záchvatům může docházet, například když se děje něco s játry, ledvinami nebo třeba se srdcem. Na vině může být také hypotyreóza, což je onemocnění štítné žlázy, kdy dochází ke snížené produkci hormonů. Záchvaty ale mohou způsobit i poněkud „banálnější“ problémy jako nízká nebo naopak vysoká hladina cukru v krvi, anémie nebo třeba vysoký či nízký krevní tlak – i to je důvod, proč byste neměli podceňovat pravidelné preventivní prohlídky.

Shunt

Jde o vrozené onemocnění. Krev neprochází játry, takže nedochází k jejímu vyčištění a toxiny se ukládají v těle, což může vést právě až ke křečím. Často se stav zhoršuje po nevhodném jídle.

Paroxysmální dyskineze

Často se plete s epilepsií. Projevuje se taktéž mimovolnými, nekontrolovatelnými pohyby části těla, zvíře je ale během záchvatu při vědomí, uvědomuje si své okolí, nepokálí se a nesliní. Stejným způsobem se mohou projevovat i epileptické záchvaty, ačkoliv to není tolik běžné, a proto je třeba zkušeného veterinárního neurologa, který dokáže nemoc správně diagnostikovat.

V případě paroxysmální dyskineze léky na epilepsii většinou nijak nepomáhají. Záchvaty pro zvíře ale zpravidla nepředstavují ohrožení na životě a díky tomu mohou obvykle prožít kvalitní život i bez medikace. S věkem se navíc záchvaty často zkracují a zmírňují.²Paroxysmal dyskinesia factsheet. VetOracle [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné z: https://vetoracle.com/resources/client-factsheets/paroxysmal-dyskinesia-factsheet/

Další možné příčiny

• Otrava – například pozření jedovatých květin
• Infekce, záněty a jiné nemoci – například psinka, encefalitida, vzteklina, bakteriální infekce

Záchvaty se týkají psů i koček

Záchvaty s křečemi mohou potrápit jak psy, tak kočky. U psů za nimi nejčastěji stojí idiopatická (pravá) epilepsie, která postihuje asi 4 % psů. Předává se i dědičně a některá plemena jsou k ní náchylnější než jiná.³První pomoc při epileptickém záchvatu. První pomoc pro psy [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné z: http://www.prvnipomocpropsy.cz/prvni-pomoc-pri-epileptickem-zachvatu/

V porovnání se psy jsou u koček záchvaty vzácnější a spíš než genetika za ně obvykle mohou zranění, nemoci (včetně kočičích nemocí FIP, FIV a FeLV) nebo pozření jedu. To ale samozřejmě neznamená, že by idiopatickou (pravou) epilepsii mít nemohly, jen prostě není tak častá.

Nedávno se u koček také podařilo objevit typ epilepsie, při které záchvat následuje po určitých zvucích. Spouštěčem může být například cinkání klíčů, lžiček o nádobí, skleniček o sebe, šustění papíru, mlaskání páníčka a další. Tento typ se častěji objevuje u starších koček kolem 15 let a u některých plemen (birma).⁴Feline Audiogenic Reflex Seizures (FARS). International Cat Care [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné z: https://icatcare.org/advice/feline-audiogenic-reflex-seizures-fars/ Důvod zatím není znám. Záchvat může být celotělový, ale kočka taky může jen na zhruba 20 vteřin přestat vnímat okolí nebo může jít jen o mimovolné škubání svalů ani ne na vteřinu.

Idiopatická aneb ta „pravá“ epilepsie

Co to vůbec je?

O pravou nebo idiopatickou epilepsii se jedná ve chvíli, kdy zvíře trpí opakovanými záchvaty, jejichž příčina není známá. Na mozku v takovém případě není vidět nic neobvyklého a nepovedlo se najít ani žádný problém mimo něj, všechny vyšetření a testy vychází normálně. Zjednodušeně řečeno: mozek prostě jen chvíli nefunguje tak, jak by správně měl. Mezi záchvaty jsou zvířátka v pořádku. Častý bývá epileptický záchvat ve spánku nebo před či po něm.

Diagnóza pravé epilepsie proto probíhá vylučovací metodou. Veterinář se tedy nesnaží prokázat, že jde o epilepsii, ale vyloučit všechny další možné příčiny.

Pro stanovení diagnózy je z tohoto důvodu potřeba hned celá řada vyšetření od krevních testů a vyšetření moči, přes rentgen břicha a hrudníku až po CT vyšetření a magnetickou rezonanci (MRI). Když žádné z vyšetření neodhalí nic neobvyklého, přistoupí veterinář k tomu, že jde o epilepsii.

Co přichází po diagnóze? Epilepsie – léčba a prognóza 

Idiopatická epilepsie u psa či kočky se bohužel nedá vyléčit a zvíře se s ní bude potýkat už po celý život. Léčba epilepsie se považuje za úspěšnou, když se množství záchvatů podaří snížit a jsou slabší. Jen málokdy se stane, že by zvíře už nikdy žádný záchvat neprodělalo.

Před nasazením léků může veterinář chtít, abyste nejprve vysledovali, jak často se záchvaty u kočky nebo psa objevují. Podle toho se potom posuzuje, jestli léky pomáhají. V případě, že záchvaty nejsou silné, neobjevují se často a celkově neovlivňují kvalitu života, nemusí být medikace ani potřeba – to je nicméně vždy individuální a záleží na domluvě s veterinářem.⁵Epilepsie. MyPet [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné z: https://cz.mypet.com/zdravi/zdravotni-problemy/epilepsie/

Léky na epilepsii: co je dobré vědět

Většinou se u epilepsie léky berou celý život. Pojí se s tím několik pravidel, na které byste měli pamatovat:

• Léky je potřeba zvířeti podávat každý den ve stejný čas, protože při poklesu hladiny léku v krvi může dojít k záchvatu.
• Někdy musí zvíře dostávat léky víckrát za den.
• Zvíře může vyzkoušet několik léků, než se podaří najít ty, které zabírají a některá zvířata mohou potřebovat i kombinaci více léků.
• Bez konzultace s neurologem nikdy léky nevysazujte ani neupravujte jejich dávku. Může se vám zdát, že už je zvířátko v pořádku, ale po vysazení nebo snížení dávky se mohou záchvaty vrátit, zvýšení dávky zase může vyvolat nežádoucí vedlejší účinky. Jakékoliv změny v tomto směru vždy řešte s veterinářem.
• Pokud léky nezabírají, řeší se důvod a případně i správnost diagnózy.
• Nové léky na jiné problémy nebo doplňky stravy nejprve zkonzultujte s veterinářem, ke kterému zvířátko dochází, protože by se léky mohly vzájemně ovlivňovat.
• Léčbu může ovlivnit i změna stravy, vždy o ní proto veterináře informujte.

Cena léčby se u každého zvířete liší dle toho, které léky dostávají a v jakém množství. Zpravidla se náklady pohybují v rozmezí několika set korun měsíčně.

Epilepsie není konec světa

Epilepsii sice zatím není možné vyléčit, ale zvířátko i tak může dál prosperovat a žít spokojený život. S pomocí léků se často dají záchvaty výrazně omezit a pejsek nebo kočička tu s vámi může být ještě spoustu dalších let.

Zkraje to může být sice trochu náročné, protože někdy trvá, než se podaří najít ten správný lék, případně kombinaci a dávkování. Dejte proto celému procesu dostatek času, buďte trpěliví a nepodléhejte frustraci, pokud léčba okamžitě nefunguje. Samozřejmě existují i případy, kdy nic nepomáhá a je lepší přistoupit k eutanazii, ale často to chce jen trochu víc času, aby se našly ty správné léky a pak může zvířátko dál žít plnohodnotný život. V případě pochybností můžete vždy stav zvířátka zkonzultovat ještě s dalším veterinárním neurologem, protože přeci jen víc hlav víc ví.

Někdy je navíc dokonce možné vypozorovat spouštěče záchvatu (například hluk, stres, ale i náhlý příval štěstí), takže se pak těmto jevům můžete snažit vyvarovat.⁶Má Váš pes skutečně epilepsii? Veterinární ordinace MVDr. Michaely Riedlové [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné z: https://www.vaseveterina.cz/ma-vas-pes-skutecne-epilepsii/

Závěrečné shrnutí:

• Křečové záchvaty sice běžně označujeme za „epileptické záchvaty“, ale příčin existuje celá řada a vůbec se nemusí jednat o epilepsii v pravém slova smyslu
• Záchvaty se mohou objevit u psů i koček
• Záchvaty můžou způsobovat například: onemocnění srdce, jater nebo ledvin, nádory na mozku, vysokou/nízkou hladinou cukru či vápníku, vysokým/nízkým krevním tlakem, otravou, infekcemi, záněty…
• O pravou (idiopatickou) epilepsii se jedná až ve chvíli, kdy se nepodaří zjistit konkrétní problém, který záchvaty způsobuje
• Vzhledem velkému počtu možných příčin je nezbytné nechat zvíře důkladně vyšetřit u veterinárního neurologa
• Diagnóza pravé (idiopatické) epilepsie probíhá vylučovací metodou, kdy veterinář postupně vylučuje všechny možné problémy
• Léky na epilepsii nejsou automaticky správné řešení, při špatné diagnóze mohou naopak i ublížit

Péče o psa Péče o kočku Zdravotní problémy