Viki – kočička se zdeformovanými orgány

Lidská nezodpovědnost občas nezná mezí. Před pár měsíci nás prosili o pomoc lidé, jejichž kočka porodila koťata. Nechávali ji nekastrovanou volně běhat venku, byla jen otázka času, než se tohle stane. Bývala by stačila prostá věc – kastrace – a všem problémům by se dalo předejít. Prostě klasický případ jako z učebnice. Koťátkům jsme tehdy pomohli, jejich kočičku i kocoura vykastrovali a pokusili se jim vysvětlit, že takhle to vypadat nemá.

Začátkem října jsme od těch samých lidí přijali do péče maminku koťátek. Kočičce se na břiše udělala ohromná boule. Bolela ji na dotyk a neskutečně trpěla.

A tak se kruh uzavřel a Viki se dostala k nám. Ještě ten den podstoupila náročnou operaci, která trvala několik hodin. Trnuli jsme hrůzou, když nás pak pan doktor o průběhu operace informoval – kočička měla naprosto zdeformované orgány.

Podobných případů, jako je tento, existuje nespočet. Neustále se snažíme vysvětlovat, vzdělávat a informovat, jenže názory „to je prostě příroda“ se občas mění vážně těžko. Cítíme frustraci a neskutečně nás mrzí všechno, čím si musela nebohá Viky projít. Právě kočičky jako ona jsou ale důvodem, proč to všechno děláme – dnes a denně pracujeme na tom, abychom pro ně vybudovali lepší svět. Svět, ve kterém už nebudou muset trpět pro lidskou nezodpovědnost.

Stal se zázrak

Viktorčin stav se nakonec stabilizoval natolik, že pan doktor usoudil, že je bezpečné, aby se přesunula do dočasné péče. Jupí!

Zkraje potřebovala přísný klidový režim, navíc ji bylo potřeba manuálně vymačkávat močový měchýř i střevo. Měla ale velké štěstí, protože to se s postupem času zlepšilo a teď už to zvládne sama! Nemá ovšem úplně dokonalou kontrolu, a tak se občas stane, že jí něco „upadne“ i mimo záchůdek. I tak je to ale hotový zázrak.

Viki rozhodně nelze upřít, že má ohromnou chuť žít. A papat. A mazlit se. ❤ I přes všechno, čím si prošla, je to povahou naprosto perfektní kočička – milá, hodná, mazlivá… Zaslouží si, aby jí celý svět ležel u nohou. Zaslouží si zažívat radost a lásku. Zaslouží si jistotu, že má v noci kde spát a že její mistička bude každý večer plná dobrého jídla. Zaslouží si ŽÍT.

Viki našla domov

„Nový“ ale tak úplně není, protože se stala trvalou součástí původně dočasné rodiny. Hodně k sobě s tetičkou přilnuly, a tak se nakonec rozhodlo, že Viki už žádnou jinou rodinu hledat nepotřebuje. Do téhle prostě patří. Zbytek života tak bude moct prožít opečovávaná a milovaná přesně tak, jak si zaslouží. Máme z ní velikánskou radost!